Walter JinoniceOd bicyklu k letadlovým motorům

Přehled významných událostí

1898	Vznik dílny zámečníka Josefa Waltra na výrobu a opravu jízdních kol na Smíchově ve Smetanově ulici čp.753 (nyní Kořenského)
1901	Větší dílna v Kinského ulici čp.218 – měla již 8 obráběcích strojů, kde byl v roce 1902 vyroben první motocykl Walter s motorem 3 k
1905	Nová provozovna v ulici Na Zatlance čp.1120, kde bylo vyrobeno 30 motocyklů, v roce 1907 první dvouválcový motor a v roce 1910 první motorová tříkolka
1911	Založena společnost WALTER a spol., která úspěšnou výrobu motocyklů a motorových tříkolek postupně rozšířila na výrobu automobilů WALTER.
1913	Přestěhování do nově postavené továrny v Jinonicích, kde byla vyrobena první série deseti automobilů W1 dle vzoru Renault
1914 až 1918	V období 1.světové války zavedena výroba pro armádu.
1919	Přeměna na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. a příchod skupiny čtyř vedoucích pracovníků z Českomoravské strojírny
1920 až 1930	Výroba automobilů pokračuje typy P-I (27 kW), P-II (34 kW), P-III (40 kW), P-IV (47 kW).
1922	Josef Walter odstupuje z funkce ředitele společnosti i člena správní rady a zakládá novou vlastní továrnu na výrobu ozubených kol a automobilových součástí „Walter a synové“.
1923	Výroba licenčních řadových, vodou chlazených motorů BMW. Prvním motorem vlastní konstrukce byl NZ-60, který byl certifikován téhož roku a který zahájil vývoj a následnou výrobu motorů této řady.
1927	Vítězslav Kumpera získal vlastnickou majoritu ve společnosti a jeho syn Antonín se stal ředitelem.
1923 až 1930	Společnost vyvíjí řadu vzduchem chlazených, hvězdicových pístových motorů na základě NZ-60, mezi něž patří např. NZ-120, POLARIS, VEGA, VENUS, MARS, BORA GEMMA a SCOLAR, které výrobky firmy proslavily. Stále pokračuje licenční výroba motorů W-III a W-IV.
1928	Začala výroba WALTER 4-B (47 kW) a WALTER 6-B (80 kW). Tyto automobily byly také velmi úspěšné a na jejich základě byly postupně vyvíjeny oblíbené typy WALTER STANDARD (80 kW), SUPER (94 kW), REGENT (94 kW) a ROYAL.
1928	Zahájena sériová výroba nových motorů, z nichž první je CASTOR, který byl záhy certifikován. Další motory REGULUS, POLLUX II, SUPER CASTOR jej v zápětí následovaly.
1930 až 1937	Byla zahájena licenční výroba automobilu FIAT 514 (označených jako WALTER BIJOU) a FIAT BALILLA 508 (označený jako WALTER JUNIOR).
1930 až 1937	Začala úspěšná licenční výroba motorů BRISTOL JUPITER a MERKUR, na něž navázaly motory PEGAS. Ve stejném období byla spuštěna výroba řadových, invertních, vzduchem chlazených motorů čtyřválcových a šestiválcových MAJOR, MINOR a MIKRON.
1936	Společnost představila svoji novou konstrukci – vzduchem chlazený invertní, dvanáctiválcový motor s uspořádáním válců do V, který byl označen jako SAGITTA. Letecké motory WALTER byly před 2. světovou válkou používány vojenskými letectvy třinácti států.
1939 až 1945	Sériová výroba licenčních motorů ARGUS pro německou armádu v době okupace republiky a vybudovány nové zkušebny, prostory montáže a výroby i tzv. Iranhala.
1945	Prostory společnosti WALTER zůstaly válkou téměř nedotčeny. V závěru války byla připravována sériová výroba proudového motoru BMW 003A, ale žádný motor nebyl vyroben.
1945 až 1949	Byla připravována výroba proudového motoru M01 konstrukce WALTER, ale po rozhodnutí vyrábět licenční sovětské motory byly další práce na motoru ukončeny. Pokračovala výroba pístových motorů MIKRON a MINOR.
1946	Společnost WALTER a.s. byla dnem 1.6.1946 znárodněna a její název se v roce 1949 změnil na Motorlet národní podnik.
1947 až 1951	Automobilová výroba pokračovala výrobou motorů a chassis vozů AERO Minor, jejichž karoserie byla vyráběna v podniku AVIA Letňany.
1950	Byla zahájena příprava sériové výroby proudového motoru M05, což byla sovětská licence motoru RD-45, který byl předanou obdobou anglického proudového motoru Rolls-Royce NENE.
1952	Byl dodán první motor M05. Motory poháněly v licenci stavěné stíhací letouny MiG-15, které byly exportovány do mnoha zemí světa. Podnik rozšířen o prostory v Radlické ulici tzv. Foja a Kovona.
1954	Byla zahájena výroba dalšího proudového motoru M06 (licence sovětského motoru VK-1).Do roku 1962 bylo vyrobeno celkem 5094 proudových motorů M05 a 1028 motorů M06.
1953	Za Iranhalou postavena nová výrobní hala, galvanovna a kalírna.
1956	Zahájena výroba pístového motoru M332 pro sportovní a malá dopravní letadla a motoru M208 pro víceúčelové letadlo L-60 Brigadýr. Zahájen provoz slévárny přesného lití metodou vytavitelného voskového modelu.
1956	Zavedení verze proudového motoru M06F s přídavným spalováním.
1958	Podnik byl prezidentem republiky vyznamenán nejvyšším státním vyznamenáním Řádem Klementa Gottwalda. Vysoké vyznamenání nebylo jen za hospodářské úspěchy, ale mělo silný politický podtext.
1959	Zahájena výroba pístového motoru M337 pro sportovní a malá dopravní letadla..
1960	První vzlet letounu Aero L-29 Delfín vybaveného motorem proudovým vlastní konstrukce WALTER M701. Celkem bylo do ukončení výroby v roce 1990 dodáno 9250 motorů M701.
1961	Srovnávací zkoušky tří typů cvičných letadel, sovětského, polského a československého v Moninu u Moskvy. Dle výsledků srovnání bylo vybráno letadlo L-29 Delfín s motorem M701 pro armády Varšavské smlouvy.
1962	Za vývoj motoru M701 udělena Státní cena Ing.Vladimíru Pospíšilovi, Ing.Jiřímu Radovi, Ing.Janu Kloudovi, Ing.Oldřichu Buňatovi a Jiřímu Nyklíčkovi.
1964	Rozhodnutím nadřízeného orgánu výroba pístových motorů byla ukončena a předána do podniku AVIA.
1968 až 1972	Rekonstrukce licenčního dvouproudového motoru AI25 pro letadlo L-39 Albatros. Dodáno jen několik desítek kusů, k sériové výrobě nedošlo.
1975	Zahájena výroba prvního turbovrtulového motoru vlastní konstrukce WALTER M601A pro letadlo L-410.
1981 až 1990	Vyvinut turbovrtulový motor M602 pro letadlo L-610, které ale bylo obchodně neúspěšné.
1982	24 pracovníků VHJ Aero bylo vyznamenáno Řádem práce za vývoj a výrobu letadla L-410. Z Motorletu za motor M601 to byli Ing.Vladimír Pospíšil, Ing.Václav Kačírek, Ing.Jan Kloud a Bohumil Hamerník.
1986	Byla zavedena výroba pokročilé verze turbovrtulového motoru M601E
1990 až 1995	Neúspěšné výběrové řízení na strategického partnera pro privatizaci společnosti
1995 až 2000	Společnost se vrátila k původnímu jménu WALTER a.s. Pokračovala jednání o privatizaci, o které bylo rozhodnuto usnesením vlády č.485 ze dne 15.5.2000. Společnost byla oddlužena a majoritním vlastníkem se stala americká společnost NOVUS Holding.Corp. prostřednictvím společnosti Tark s.r.o.
2005	Po změně struktury WALTER a.s. byla část společnosti zabývající se leteckou výrobou osamostatněna jako WALTER ENGINES a.s.
2008	Aktiva WALTER ENGINES koupila společnost General Elektric prostřednictvím nově založené dceřiné společnosti GE Aviation Czech s.r.o. a pokračuje v podnikání s použitím obchodního označení WALTER AIRCRAFT ENGINES v novém sídle v Praze 9-Letňanech. Společnost WALTER a.s. ve vlastnictví developerů z Irska se nadále zaměřila na správu nemovitého majetku v Jinonicích, Radlicích a Staré Boleslavi. Na pozemku v Jinonicích projektuje výstavbu nové rezidenční čtvrti

Ředitelé podniku Walter od jeho založení:

Josef Walter	od roku 1911 do roku 1922
Ing. Jan Novák	do roku 1927
Ing. Antonín Kumpera	do roku 1945
Ing. Stanislav Rejna	do roku 1950
Jan Štochl	do roku 1954
Jaroslav Janák	do roku 1970
Ing. Jaroslav Tuček	do roku 1972
Zdeněk Horčík	do roku 1989
Ing. Josef Krča	do roku 1994
Ing. Zdeněk Přinosil	do roku 1995
Ing. Václav Vaněk CSc.	do roku 2004
Ing. Zdeněk Přinosil

Fotografie hřbitovního pomníku zakladatele  podniku Josefa Waltera.

Hrob se nachází na hřbitově Na Malvazinkách, oddělení A I, číslo hrobu 251.

Pozůstalí spojili jméno Josefa Waltera se slovy

„Průkopník českého motorismu“.

Obchodní jméno Walter stále zůstává na budově i v názvu postupně zanikajícího podniku v Jinonicích. Jeho spojení s příjmením tohoto výjimečného člověka je důvodem této vzpomínky.

Podrobným nahlédnutím do životních osudů rodin Walterů a Kumperů je diplomová práce Patrika Virknera z roku 1995 „Management a.s. Walter“ (č.H-109/2464), která je uložena v Historickém kabinetu Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí  v Praze.

Statutárním orgánem akciových společností je představenstvo nebo dozorčí rada volené valnou hromadou akcionářů. Jeho jednání řídí zvolený předseda. O záležitostech společnosti rozhoduje statutární orgán hlasováním, pokud je zákon nebo stanovy neurčily do působnosti rozhodování valné hromady akcionářů. Na podnikatelskou činnost společnosti dohlíží dozorčí rada. Jednu třetinu jejích členů volí zaměstnanci, pokud má společnost více než 50 zaměstnanců.

Kompetence a odpovědnost mezi managementem (ředitel a odborní vedoucí) a statutírními orgány společnosti (představenstvo nebo dozorčí rada u akciové společnosti nebo jednatelé u společnosti s ručením omezeným) se řídí zákony a stanovami nebo společenskou smlouvou. Velmi obecně se dá říci, že management odpovídá za operativní řízení. Statutární orgán by měl mít kompetenci na strategická rozhodnutí. Často je obtížné rozlišit, které rozhodnutí patří do kompetence statutárního orgánu, ale zásadně platí, že vrcholový orgán s konečnou odpovědností je ten, který je zapsán v obchodním rejstříku.

Předsedové představenstva WALTER a.s. po roce 1990
dle výpisu z Obchodního rejstříku:

Ing. Josef Krča	od 2.1.1991 do 22.9.1993
Ing. František Blecha	od 22.9.1993 do 26.9.1994
Ing. Michal Černý	od 18.8..1995 do 5.8.1999
Ing. Václav Vaněk CSc.	od 25.1.2002 do 31.3.2004
Ing. Michal Černý	od 1.4.2004 do 17.8.2005
John McCarthy	od 18.8.2005 do 29.9.2005
Barry A.Cullen	od 30.9.2005 dosud

Podnikání v oboru letadlových motorů přešlo v roce 2008 na společnost GE Aviation Czech s.r.o., která má několik jednatelů. Používá obchodní označení WALTER Aircraft Engines.

WALTER v  Národním technickém muzeu

Počtem exponátů se jedná o jedno z nejčetnějších zastoupení, a to i v hale v suterénu, kde je expozice Vojenského historického ústavu. (Letecká expozice na galeriích bude dokončena teprve 13. května 2011; následující fotografie jsou pořízeny jen z části exponátů dne 15. března 2011.)