Přehled významných událostí
1898 | Vznik dílny zámečníka Josefa Waltra na výrobu a opravu jízdních kol na Smíchově ve Smetanově ulici čp.753 (nyní Kořenského) |
1901 | Větší dílna v Kinského ulici čp.218 – měla již 8 obráběcích strojů, kde byl v roce 1902 vyroben první motocykl Walter s motorem 3 k |
1905 | Nová provozovna v ulici Na Zatlance čp.1120, kde bylo vyrobeno 30 motocyklů, v roce 1907 první dvouválcový motor a v roce 1910 první motorová tříkolka |
1911 | Založena společnost WALTER a spol., která úspěšnou výrobu motocyklů a motorových tříkolek postupně rozšířila na výrobu automobilů WALTER. |
1913 | Přestěhování do nově postavené továrny v Jinonicích, kde byla vyrobena první série deseti automobilů W1 dle vzoru Renault |
1914 až 1918 | V období 1.světové války zavedena výroba pro armádu. |
1919 | Přeměna na Akciovou továrnu automobilů Josef Walter a spol. a příchod skupiny čtyř vedoucích pracovníků z Českomoravské strojírny |
1920 až 1930 | Výroba automobilů pokračuje typy P-I (27 kW), P-II (34 kW), P-III (40 kW), P-IV (47 kW). |
1922 | Josef Walter odstupuje z funkce ředitele společnosti i člena správní rady a zakládá novou vlastní továrnu na výrobu ozubených kol a automobilových součástí „Walter a synové“. |
1923 | Výroba licenčních řadových, vodou chlazených motorů BMW. Prvním motorem vlastní konstrukce byl NZ-60, který byl certifikován téhož roku a který zahájil vývoj a následnou výrobu motorů této řady. |
1927 | Vítězslav Kumpera získal vlastnickou majoritu ve společnosti a jeho syn Antonín se stal ředitelem. |
1923 až 1930 | Společnost vyvíjí řadu vzduchem chlazených, hvězdicových pístových motorů na základě NZ-60, mezi něž patří např. NZ-120, POLARIS, VEGA, VENUS, MARS, BORA GEMMA a SCOLAR, které výrobky firmy proslavily. Stále pokračuje licenční výroba motorů W-III a W-IV. |
1928 | Začala výroba WALTER 4-B (47 kW) a WALTER 6-B (80 kW). Tyto automobily byly také velmi úspěšné a na jejich základě byly postupně vyvíjeny oblíbené typy WALTER STANDARD (80 kW), SUPER (94 kW), REGENT (94 kW) a ROYAL. |
1928 | Zahájena sériová výroba nových motorů, z nichž první je CASTOR, který byl záhy certifikován. Další motory REGULUS, POLLUX II, SUPER CASTOR jej v zápětí následovaly. |
1930 až 1937 | Byla zahájena licenční výroba automobilu FIAT 514 (označených jako WALTER BIJOU) a FIAT BALILLA 508 (označený jako WALTER JUNIOR). |
1930 až 1937 | Začala úspěšná licenční výroba motorů BRISTOL JUPITER a MERKUR, na něž navázaly motory PEGAS. Ve stejném období byla spuštěna výroba řadových, invertních, vzduchem chlazených motorů čtyřválcových a šestiválcových MAJOR, MINOR a MIKRON. |
1936 | Společnost představila svoji novou konstrukci – vzduchem chlazený invertní, dvanáctiválcový motor s uspořádáním válců do V, který byl označen jako SAGITTA. Letecké motory WALTER byly před 2. světovou válkou používány vojenskými letectvy třinácti států. |
1939 až 1945 | Sériová výroba licenčních motorů ARGUS pro německou armádu v době okupace republiky a vybudovány nové zkušebny, prostory montáže a výroby i tzv. Iranhala. |
1945 | Prostory společnosti WALTER zůstaly válkou téměř nedotčeny. V závěru války byla připravována sériová výroba proudového motoru BMW 003A, ale žádný motor nebyl vyroben. |
1945 až 1949 | Byla připravována výroba proudového motoru M01 konstrukce WALTER, ale po rozhodnutí vyrábět licenční sovětské motory byly další práce na motoru ukončeny. Pokračovala výroba pístových motorů MIKRON a MINOR. |
1946 | Společnost WALTER a.s. byla dnem 1.6.1946 znárodněna a její název se v roce 1949 změnil na Motorlet národní podnik. |
1947 až 1951 | Automobilová výroba pokračovala výrobou motorů a chassis vozů AERO Minor, jejichž karoserie byla vyráběna v podniku AVIA Letňany. |
1950 | Byla zahájena příprava sériové výroby proudového motoru M05, což byla sovětská licence motoru RD-45, který byl předanou obdobou anglického proudového motoru Rolls-Royce NENE. |
1952 | Byl dodán první motor M05. Motory poháněly v licenci stavěné stíhací letouny MiG-15, které byly exportovány do mnoha zemí světa. Podnik rozšířen o prostory v Radlické ulici tzv. Foja a Kovona. |
1954 | Byla zahájena výroba dalšího proudového motoru M06 (licence sovětského motoru VK-1).Do roku 1962 bylo vyrobeno celkem 5094 proudových motorů M05 a 1028 motorů M06. |
1953 | Za Iranhalou postavena nová výrobní hala, galvanovna a kalírna. |
1956 | Zahájena výroba pístového motoru M332 pro sportovní a malá dopravní letadla a motoru M208 pro víceúčelové letadlo L-60 Brigadýr. Zahájen provoz slévárny přesného lití metodou vytavitelného voskového modelu. |
1956 | Zavedení verze proudového motoru M06F s přídavným spalováním. |
1958 | Podnik byl prezidentem republiky vyznamenán nejvyšším státním vyznamenáním Řádem Klementa Gottwalda. Vysoké vyznamenání nebylo jen za hospodářské úspěchy, ale mělo silný politický podtext. |
1959 | Zahájena výroba pístového motoru M337 pro sportovní a malá dopravní letadla.. |
1960 | První vzlet letounu Aero L-29 Delfín vybaveného motorem proudovým vlastní konstrukce WALTER M701. Celkem bylo do ukončení výroby v roce 1990 dodáno 9250 motorů M701. |
1961 | Srovnávací zkoušky tří typů cvičných letadel, sovětského, polského a československého v Moninu u Moskvy. Dle výsledků srovnání bylo vybráno letadlo L-29 Delfín s motorem M701 pro armády Varšavské smlouvy. |
1962 | Za vývoj motoru M701 udělena Státní cena Ing.Vladimíru Pospíšilovi, Ing.Jiřímu Radovi, Ing.Janu Kloudovi, Ing.Oldřichu Buňatovi a Jiřímu Nyklíčkovi. |
1964 | Rozhodnutím nadřízeného orgánu výroba pístových motorů byla ukončena a předána do podniku AVIA. |
1968 až 1972 | Rekonstrukce licenčního dvouproudového motoru AI25 pro letadlo L-39 Albatros. Dodáno jen několik desítek kusů, k sériové výrobě nedošlo. |
1975 | Zahájena výroba prvního turbovrtulového motoru vlastní konstrukce WALTER M601A pro letadlo L-410. |
1981 až 1990 | Vyvinut turbovrtulový motor M602 pro letadlo L-610, které ale bylo obchodně neúspěšné. |
1982 | 24 pracovníků VHJ Aero bylo vyznamenáno Řádem práce za vývoj a výrobu letadla L-410. Z Motorletu za motor M601 to byli Ing.Vladimír Pospíšil, Ing.Václav Kačírek, Ing.Jan Kloud a Bohumil Hamerník. |
1986 | Byla zavedena výroba pokročilé verze turbovrtulového motoru M601E |
1990 až 1995 | Neúspěšné výběrové řízení na strategického partnera pro privatizaci společnosti |
1995 až 2000 | Společnost se vrátila k původnímu jménu WALTER a.s. Pokračovala jednání o privatizaci, o které bylo rozhodnuto usnesením vlády č.485 ze dne 15.5.2000. Společnost byla oddlužena a majoritním vlastníkem se stala americká společnost NOVUS Holding.Corp. prostřednictvím společnosti Tark s.r.o. |
2005 | Po změně struktury WALTER a.s. byla část společnosti zabývající se leteckou výrobou osamostatněna jako WALTER ENGINES a.s. |
2008 | Aktiva WALTER ENGINES koupila společnost General Elektric prostřednictvím nově založené dceřiné společnosti GE Aviation Czech s.r.o. a pokračuje v podnikání s použitím obchodního označení WALTER AIRCRAFT ENGINES v novém sídle v Praze 9-Letňanech. Společnost WALTER a.s. ve vlastnictví developerů z Irska se nadále zaměřila na správu nemovitého majetku v Jinonicích, Radlicích a Staré Boleslavi. Na pozemku v Jinonicích projektuje výstavbu nové rezidenční čtvrti |
Ředitelé podniku Walter od jeho založení:
Josef Walter | od roku 1911 do roku 1922 |
Ing. Jan Novák | do roku 1927 |
Ing. Antonín Kumpera | do roku 1945 |
Ing. Stanislav Rejna | do roku 1950 |
Jan Štochl | do roku 1954 |
Jaroslav Janák | do roku 1970 |
Ing. Jaroslav Tuček | do roku 1972 |
Zdeněk Horčík | do roku 1989 |
Ing. Josef Krča | do roku 1994 |
Ing. Zdeněk Přinosil | do roku 1995 |
Ing. Václav Vaněk CSc. | do roku 2004 |
Ing. Zdeněk Přinosil |
Fotografie hřbitovního pomníku zakladatele podniku Josefa Waltera.
Hrob se nachází na hřbitově Na Malvazinkách, oddělení A I, číslo hrobu 251.
Pozůstalí spojili jméno Josefa Waltera se slovy
„Průkopník českého motorismu“.
Obchodní jméno Walter stále zůstává na budově i v názvu postupně zanikajícího podniku v Jinonicích. Jeho spojení s příjmením tohoto výjimečného člověka je důvodem této vzpomínky.
Podrobným nahlédnutím do životních osudů rodin Walterů a Kumperů je diplomová práce Patrika Virknera z roku 1995 „Management a.s. Walter“ (č.H-109/2464), která je uložena v Historickém kabinetu Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí v Praze.
Statutárním orgánem akciových společností je představenstvo nebo dozorčí rada volené valnou hromadou akcionářů. Jeho jednání řídí zvolený předseda. O záležitostech společnosti rozhoduje statutární orgán hlasováním, pokud je zákon nebo stanovy neurčily do působnosti rozhodování valné hromady akcionářů. Na podnikatelskou činnost společnosti dohlíží dozorčí rada. Jednu třetinu jejích členů volí zaměstnanci, pokud má společnost více než 50 zaměstnanců.
Kompetence a odpovědnost mezi managementem (ředitel a odborní vedoucí) a statutírními orgány společnosti (představenstvo nebo dozorčí rada u akciové společnosti nebo jednatelé u společnosti s ručením omezeným) se řídí zákony a stanovami nebo společenskou smlouvou. Velmi obecně se dá říci, že management odpovídá za operativní řízení. Statutární orgán by měl mít kompetenci na strategická rozhodnutí. Často je obtížné rozlišit, které rozhodnutí patří do kompetence statutárního orgánu, ale zásadně platí, že vrcholový orgán s konečnou odpovědností je ten, který je zapsán v obchodním rejstříku.
Předsedové představenstva WALTER a.s. po roce 1990
dle výpisu z Obchodního rejstříku:
Ing. Josef Krča | od 2.1.1991 do 22.9.1993 |
Ing. František Blecha | od 22.9.1993 do 26.9.1994 |
Ing. Michal Černý | od 18.8..1995 do 5.8.1999 |
Ing. Václav Vaněk CSc. | od 25.1.2002 do 31.3.2004 |
Ing. Michal Černý | od 1.4.2004 do 17.8.2005 |
John McCarthy | od 18.8.2005 do 29.9.2005 |
Barry A.Cullen | od 30.9.2005 dosud |
Podnikání v oboru letadlových motorů přešlo v roce 2008 na společnost GE Aviation Czech s.r.o., která má několik jednatelů. Používá obchodní označení WALTER Aircraft Engines.

Družicový snímek areálu leteckých podniků v Letňanech

Sídlo podniku GE Aviation Czech s.r.o.
WALTER v Národním technickém muzeu
Počtem exponátů se jedná o jedno z nejčetnějších zastoupení, a to i v hale v suterénu, kde je expozice Vojenského historického ústavu. (Letecká expozice na galeriích bude dokončena teprve 13. května 2011; následující fotografie jsou pořízeny jen z části exponátů dne 15. března 2011.)
Předsedové představenstva WALTER a.s. po roce 1990
dle výpisu z Obchodního rejstříku: