Éra automobilů Walter

Antonín Dittmayer
Psáno v roce 1996

Éra automobilů značky Walter

Rozšíření výroby v nové továrně v Jinonicích v roce 1913 přineslo s sebou přechodný nedostatek pracovních sil. Josef Walter však zůstal věren své zásadě pečlivého výběru nových zaměstnanců. Z Českomoravské strojírny v Libni získal nejprve dílovedoucího Františka Nového a ten pak přivedl několik dalších zdatných řemeslníků, především nástrojařů. S jejich pomocí se podařilo vybavit továrnu nejnutnějším nářadím a přípravky, kterých se do té doby používalo poskrovnu. Také do montáže získal Walter  několik specialistů motorářů a jejich příchod měl nemalý vliv na kvalitu vyráběných motorů.

Továrna ještě urychleně vyřizovala staré zakázky  na motocykly, ale automobil začal převažovat nad motocyklem. Hlavní slovo měly tříkolky, o něž projevili zájem i zahraniční zákazníci, především v carském Rusku. Proto jejich sériová výroba zatlačovala do pozadí všechny ostatní.

Motocykly vyráběné v továrně v Jinonicích v letech 1913 až 1914

Výroba motocyklů je úplně zastavena, i když na jaře 1914 při závodech Zbraslav – Jíloviště dosáhl závodník Novotný na motocyklu Walter v silné mezinárodní konkurenci nejlepšího času 4 minuty 54 vteřin.

První prototyp osobního automobilu vznikl ještě v konstrukční kanceláři v původním sídle firmy Na Zatlance. Při zkouškách se plně osvědčil. Povzbuzeni tímto úspěchem připravili konstruktéři další dva typy automobilů, W II a W I. Typ W I  byl dán do výroby v roce 1913. Po zkušebních jízdách, které svými výsledky plně uspokojily, byla vyrobena první série deseti vozů.

V prvních měsících roku 1914 přichází továrna s novým výrobním programem. Bylo rozhodnuto zahájit sériovou výrobu automobilů W I, protože po vítězství prototypového vozu na závodech Zbraslav – Jíloviště v kategorii malých vozů, na kterém tehdy závodník Dr.J. Zátka dosáhl času 6 minut 26 vteřin, počet zájemců rychle stoupal. Na tehdejší dobu poměrně nízká cena 6000 korun, dobrá kvalita i popularita značky Walter, získaná na závodištích, přivedla firmě takový počet zákazníků, že brzy bylo třeba opět rozšířit výrobu.

V srpnu 1914 ale ve waltrovce vypukl požár. V karosárně, s níž sousedila lakovna, se od kamen vzňaly hoblovačky a jedna třetina továrny vyhořela. To však již vypukla první světová válka, která vývoj nových typů automobilů přerušila. V roce 1916 byla zavedena výroba vzduchem chlazených motorů typu D48/50. Bylo jich vyrobeno velké množství a rakouská armáda je používala pro nejrůznější účely, zejména pro agregáty polního osvětlení atp. Současně s těmito motory byly dány do výroby motory pro polní dráhy Lora Daimler 3,5 k. Během války se v továrně vyráběly rovněž granáty a zapalovače šrapnelů a na jejím sklonku pak nový typ vojenského motocyklu podle osvědčených cizích konstrukcí.

Těsně po válce se začaly opravovat vojenské automobily a současně se připravovala výroba nového typu automobilu, který konstruktéři připravovali již během války. Byl to typ WZ s motorem 1500 ccm, později překonstruovaný na WIZ, a typ WIZI s motorem o obsahu 2500 ccm. Druhý typ byl později přestavěn podobně jako předchozí typ, při čemž byl obsah válců snížen na 1940 ccm. Zmíněný typ byl označován jako P. Největšího úspěchu dosáhl vůz s obsahem 1500 ccm, který byl vyráběn až do roku 1928.

Po válce na vyzvání československé vojenské správy obnovila továrna výrobu těžkého typu motocyklu, vhodného pro armádní účely. Byl prototypový a licence byla prodána firmě Automontage (J. Janatka, Smíchov), kde byl vyráběn pod značkou Itar. Další dvouválcový motocykl byl označován M 922.

Přechodné poválečné překážky byly překonány, výroba se rozšiřovala a továrna vzkvétala. Brzy po válce dne 29. června 1919 byla společnost s ručením omezeným přeměněna na společnost akciovou s oficiálním názvem Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. Akciový kapitál činil dva miliony korun ( deset tisíc akcií po dvou stech korunách), avšak již za necelý rok byl zdvojnásoben na čtyři miliony korun.

Výroba tříkolek byla předána firmě Šibrava v Praze-Holešovicích.

Waltrovka vystavovala své automobily ve dnech 28. května až 5. června 1921 na mezinárodní výstavě automobilů v Průmyslovém paláci. Svým rozsahem a uspořádáním byla výstava jedinou svého druhu ve střední Evropě. Za Průmyslovým palácem byla uspořádána řada soutěží, jež se těšily zájmu obecenstva. Zde v soutěži zrychlení na dráze 150 metrů byl jezdec Pinner na automobilu WIZ průměrem 12,93 vteřin třetí mezi 21 soutěžícími a jezdec Knapp v závodě na dráze 300 metrů s obrátkou v 15 m pásmu první průměrem 40 vteřin.

V té době se však již čas ředitelování Josefa Waltera nachyloval. Začátkem roku 1922 byl z vedení vytlačen, z podniku odešel a vedení akciové společnosti se postupně dostalo do rukou dravé rodiny Kumperů.

Ve třicátých letech byly vyráběny licenční osobní automobily Fiat pod názvy Walter Junior, Bijou, dále pak Princ, Lord, Standard, Super a Royal. Byly také vyráběny nákladní automobily, i autobusy a specielní automobily.

Pro zajímavost – čtyřmístný čtyřválcový automobil s otevřenou karosérií značky Walter WZ se prodával v roce 1919 za 151 000 korun, limuzína Walter WIZ stála v roce 1920 140 500 korun, cena vylepšeného WIZI v roce 1921 byla 188 400 koruna limuzína Walter P stála ještě v roce 1925 100 000 korun. O něco později se vůz Standard prodával za 95 000 korun, vůz Super za 115 000 korun a nákladní čtyřtunka FNA byla jen o tisíc korun levnější. Pouze ceny waltrovských fiatek byly relativně nižší – Junior za 29 500 korun, Princ za 69 000 korun, Bijou za 78 000 korun a Lord za 78 000 korun.


Automobil Walter  W1Z1

Při poklesu poválečné konjunktury po první světové válce hledala firma WALTER počátkem dvacátých let možnosti, jak doplnit výrobu automobilů a umožnit další rozvoj podniku. A výrobek, který zajistil továrně zisky i světové jméno se našel – byl jím letadlový motor. Ale o tom zase příště.

Automobilová výroba pak v továrně pokračovala až do období po druhé světové válce, kdy byla ukončena počátkem padesátých let posledním automobilovým motorem – populárním AERO MINOR.

Dochované renovované automobily Walter

Walter P IV

Walter Royal